Dnes, již druhý den musí všichni maloobchodníci nakládající s hotovostí posílat účtenky do elektronické evidence tržeb. Odhad ministerstva financí, že 240 000 podnikatelů bude nuceno zřídit si elektronickou pokladnu se samozřejmě nenaplnil. Je to ji několikátý omyl (či úmyslná lež) v řadě. Připomeňme sliby, jak se zvýší tržby v pohostinství a zatím se žádný boom obratů nekoná. Všechno nasvědčuje tomu, že fizlovací systém z dílny ministra financí žádnou díru do státního rozpočtu nezpůsobí. Do systému je nyní připojeno asi 116 000 podnikatelů. Zavedení elektronických účtenek se od začátku března týká všech maloobchodníků (obchody, trafiky, eshopy, lékárny, atd.) kde probíhají hotovostní operace.
Zejména s eshopy a internetovými podnikateli probíhal boj proti původním návrhům, kdy měla být zahrnuta i dobírka. Peníze z dobírky ale obdrží podnikatel na bankovní účet, svůj postoj pod tlakem ministerstvo změnilo. Nepodařilo se to však prosadit u platby kartou. Ta je připisována také na účet, nicméně zde ministerstvo ústupek neudělalo. Do poslední chvíle také nebyla jasná (a stále zřejmě není) řada otázek kolem platby přes služby PayPal, platby z Amazonu, Ebay a dalších zahraničních služeb, kterou využívá řada českých podnikatelů.
Kdo v této sledovací hře vyhrál ?
- jednoznačným vítězem jsou prodejci zařízení a software. V založení EET pro podnikatele se celkem utopilo kolem 5 miliard korun, které si firmy rozdělily. Podobný dárek od státu již dlouho nedostaly. A to se ještě neví částka, kterou zaplatilo ministerstvo za svou eet infrastrukturu.
- dalším vítězem jsou velké firmy. EET rozhodně nastartuje postupný úbytek podnikatelů. Menší eshopy zruší platby předem, sníží svou konkurence schopnost a velké firmy zaberou jejich místo. Korporatizovat obchodní prostředí je snahou stávající vlády. Ať každý chodí poslušně pracovat do korporátu a ty budou řízeny skupinkou vyvolených.
- třetí vítěz zatím není znám, ale bude to ten, který se dostane k odesílaným datům. Analýzou dat přijatých účtenek totiž lze zjistit, jaké obory se vyplatí či nevyplatí dělat. Kde jsou vysoké marže, kde se točí obrat. Když k tomu přidáme kontrolní hlášení. Zde zjistíte, kdo, za kolik a od koho nakupuje (mezi podnikateli). Skupina osob, která by měla k takovým datům přístup, by mohla ovlivňovat své dodavatele. Je to něco jako svatý grál v obchodu (jistě by stálo některému velkému holdingu se k takovým datům dostat (Agrofert například).
Je otázkou, jak dlouho tento systém vydrží. Je zvláštní, že chce stát od podnikatelů vědět, jak naloží s každou korunou. Zatímco ministr financí odpoví na dotaz o chybějící miliardě: „sorry jako, proč bych vám měl sdělovat svoje příjmy“.